Tuxware.cz Web(log) o programování, HW a FLOSS.

Již nějaké čtyři měsíce jsem majitelem Dellu Latitude D410. Koupil jsem ho za 215 Euro přes eBay.de jako B-ware. Baterie kaput, víko poškrábané, viklající se panty, mizerná konfigurace. Za nezanedbatelné pomoci oficiálního návodu jsem uvnitř vyměnil opravdu dost věcí.

Hořčíková slitina dodává příjemného pocitu bezpečí (^_^) a hmotnost kolem tří čtvrtin druhého kilogramu poskytuje pocit lehkosti, pro změnu. Při dvanácti palcích je XGA displej docela jemný a klávesnice je také docela smrsknutá, klávesy jsou trošku menší než obvykle — nekompletní Delete blok vedle Fx řady a Page Up/Down vedle šipek jsou ale vcelku návykové. Trackpoint se docela hodí, ačkoliv touchpad se mi zdá oproti tomu u D400 použitelnější zvláště díky tlačítkům s měkčím stiskem. Nová klávesnice vyjde na deset dolarů (eBay.com, resp. Hong Kong). Drží na dvou šroubcích pod horní lištou.

Netradičně vepředu kouká devítičlánková baterie, na jejím gumovém svršku se s radostí drží prach, ze záhybu navíc nejde pořádně odstranit. Za nejméně pětihodinovou (teoreticky až osmihodinovou) výdrž to však stojí. A k tomuto ještě jedna prima drobnost, na spodní straně baterie je skupina diod ukazující po stisknutí tlačítka aktuální kapacitu. Cena asi 1150 korun (eBay.com, resp. Hong Kong).

PCMCIA slot jsem dosud nepoužil. Totéž platí pro modem a čtečku „smart“ karet. VGA výstup na monitor je v pohodě, ale pro tyto účely preferuji připojení dokovací stanice (Dell PRO1X, Aukro, 700 korun), na níž je i spousta dalších portů (PS/2, USB, COM atd.), manipulace s ní za běhu laptopu ale není košer. Optické mechaniky jsou podle mého přežitkem, tudíž tou originální externí nedisponuji. Tři USB jsou normálka, hodilo by se více, ale to bych už chtěl moc. Zvukový vstup funguje, výstup též, akorát za nespecifikovaných podmínek hučí. To mi připomíná reproduktor nad klávesnicí — za mnoho nestojí, je krom jiného tichý. Tlačítka pro regulaci hlasitosti… fungují, stejně jako většina dalších „zvláštních“ tlačítek, pro změnu dostupných přes kombinaci s klávesou Fn, jde především o uspávání do paměti (Fn + F2), vytvoření screenshotu (Fn + F11) a regulaci jasu displeje (Fn + šipka nahoru/dolu).

Intel Pentium M 730 poskytuje výkon až o třetinu vyšší než Intel Atom 330, to potěší. Grafická karta Intel GMA 900 tak nějak funguje, víc než 2D akcelerace a tu a tam něco (tak nějak jsem přehrál i video 1080p!) se od ní snad ani nečeká. Tedy spousta linuxových her používajících OpenGL se dá hrát, ačkoliv se při tom roztočí celkem tichý větráček a spodní strana laptopu se krapet zahřeje (zvláště v zimě příjemné, v létě je to horší). Také s videem si jde trošku hrát (renderovat ho), ale výhra to v době kdovíjakých mnohojader a HW akcelerace rozhodně není. Potěšilo mě též, že výkon vůbec od minulé generace čipových sad trošku narostl, asi největší vliv bych přisuzoval DDR2 pamětem, které jsou navíc docela levné. Takže dvou gigabajtů (Aukro, zhruba 500 korun) jsem dosáhl jedním modulem (kvůli menší spotřebě) a to už je příjemná kapacita, pokud zrovna nechci uspávat na disk — to se tím natáhne.

WiFi karta Intel Pro Wireless 2200 (Aukro, 200 korun) funguje (na rozdíl od časté (i v mém případě) karty od Broadcomu) celkem spolehlivě… pod Ubuntu (nejen). S ethernetem bych snad ani potíže nečekal, nekonaly se.

Pevný disk je pořád PATA, naposled v této řadě laptopů v běžných rozměrech. Dlouho jsem používal pomalý 160GB WD Scorpio (jaro 2008, Alfacomp, 2000 korun), který ale trošku vibroval a netoužil jsem po veškerých datech koncentrovaných v laptopu, takže jsem ho přesunul do externího boxu. Dovnitř se tedy dostal 60GB rychlý (7200 rpm) disk Hitachi (inzerát, 500 korun) — kapacita mi postačuje, rychlost je, podle mého laického názoru, srovnatelná, vibrace jsou jiného druhu. Instalace 16GB CompactFlash karty na místo disku se nezdařila — redukce se nevešla do šachty.

Polovinu jsem toho vyměnil a hle, mám malý subnotebook s dlouhou výdrží a postačujícím výkonem. Škoda, že jsem si zrovna objednal Dell Latitude D630…