Sennheiser HD 448
Výhodně jsem se dostal ke sluchátkům Sennheiser HD 448. Výrobce už sice recentně poslal na trh řadu HD 4*9, ale zrovna HD 449 se od svého předchůdce liší prakticky jen lepším zpracováním. V podstatě jsem přešel z papírově lepších HD 215, která mám celkem přesně rok. Napíšu krátké srovnání…
…nebo raději ještě kratší. Nemám slovní zásobu nadšeného audiofila.
První podstatná věc: hlavový most mi nepřipadá zrovna nejpevnější, také kabel je spíš tenčí (a nedá se triviálně vyměnit, ač je aspoň jednostranný), takže tato sluchátka rozhodně nebudu nosit narvaná v přeplněném batohu tak, jako to dělám s HD 202, jimž to nevadí.
Další věc, pro mě asi nejpodstatnější — pohodlí. Původně jsem se díval po otevřených sluchátkách, ale naskytla se mi tato příležitost. Rozhodně ovšem nelituji, HD 448 jsou podstatně pohodlnější než těsná HD 215, přitom neizolují od okolí o moc hůře. Jsem spokojený, že nemusím poslouchat vlastní tep, nepotí se mi tolik okolí uší a nakonec i ta nižší hmotnost je poznat. Zpočátku mi náušníky připadaly dost tvrdé, leč zvykl jsem si. Na dlouhodobé používání jsou HD 448 (circum-aural) asi lepší i než HD 202 (supra-aural), ze kterých jsem měl boltce párkrát otlačené navzdory měkčím náušníkům.
Nakonec zvuk. Stále je to sennheiser, tedy stále je to vyrovnané bez výrazných basů (ty jsou z toho, co mám zdaleka nejlépe poznat u HD 202). Na druhou stranu jsem docela nadšený z výšek — zvláště vzhledem k „nudným“ HD 215 a slabším HD 202. Na tuc–tuc to není, na Blackmore’s Night paráda.
Stejně ale přemýšlím, že HD 448 si nenechám a budu pokračovat v hledání něčeho otevřeného za rozumnou cenu. Vyprodejová HD 555 jsem si o fous nechal ujít…